Přijímač na vojně, první výlet s budoucí manželkou, několik zastavení při pracovních cestách. A vloni festival růží Vyznání růžím, letos znovu (nejen) Vyzní růžím a po měsíci zpět z pracovních důvodů. To byla, je a bude Olomouc.
Pendolinem z Prahy trvá cesta něco málo přes 2 hodiny, pohodlně, spolehlivě.
Aktuálně v červenci 2026 bylo večer přes 20 stupňů nad nulou a protože jsem bydlel v vhotelu v centru (hotel Trinity), šel jsem se po večeři na chvíli podívat na Horní a Dolní náměstí a trochu nakouknout směrem k Dómu.
Aktuálně v červenci 2026 bylo večer přes 20 stupňů nad nulou a protože jsem bydlel vvhotelu v centru (hotel Trinity), šel jsem se po večeři na chvíli podívat na Horní a Dolní náměstí.
Chronologicky: První fotka je zeleně nasvícený Dóm, druhý snímek je socha W.A. Mozarta z písku – před měsícem jsme s manželkou pozorovali umělce, jak toto dílo tvořili (geniální) a konečně na třetím záběru je Dolní náměstí – vzpomínka na přísahu a někde asi tady jsem pochodoval a sborově přísahal připravenost bránit vlast přímo ministru obrany, který stál na podiu uprostřed náměstí, to bylo koncem října 1995 za sněhové vánice (!).
No a na titulce, trochu jiný pohled na město – Klášterné Hradisko, dodnes vojenská nemocnice. Co já se tam v přijímači najezdil, abych se vyhnul ranním rozcvičkám na Tabuláku…
