Smutný konec jedné skvělé značky. Pobočku u nás otevírali relativně nedávno – letos. Jedno květinářství nahradilo nové. To původní bylo obyčejné, nevýrazné, design zaspal dobu. Kytky od Pepy působily naopak moderně, harmonicky, přírodně, barevně, vesele. Teď už jenom prázdné regály, zhasnuto, stažená roleta. Asi úplný konec. Globus Praha – Čakovice.
Při každé zprávě z médií o problémech skupiny Twist se mi vybaví můj zážitek z pohovoru u nich na centrále na Palmovce. Byl to jeden z těch pohovorů, při kterých Vám není příjemně, protože Vám druhá strana dává otázky, u kterých si říkáte, jestli to myslí vážně, nebo to přisuzujete mladistvému věku HR manažerky nebo to tak má prostě být, protože psychologicky Vás chtějí zkusit rozložit, dostat, ověřit Vaši rezistenci. A to jsem jim ještě na konci pohovoru nabízel, že jim mohu pomoci s celou řadou dalších aktivit, které se přímo pozice netýkaly. Dens už hodně věcí chápu a napadá mě i myšlenka, jestli mi ta slečna z pohovoru nechtěla spíše pomoci, abych to nedal a nenastoupil tam, protože bych byl zklamaný. I to je možné. Každopádně v autobuse cestou domů jsem hned projel články z médií o majitelích skupiny a jejich názorech. Moc jsem se s nimi neztotožňoval. Jejich oslavné výroky na mě působily jako chování několika hovad utržených ze řetězu, která tvrdým kapitalistickým způsobem s neotřelou drzostí a arogancí cvičí se svými poddanými, jak se jim líbí (a co jim podanní dovolí – skoro všechno).
Manželka jeden čas přemýšlela, že by koupila frančízu na Trdelník, byli jsme se podívat v centru v několika provozech Trdlocafé. Trdelník nám moc nechutnal, takové prázdné sladké nic, zajímal nás ale byzyns koncept, který na papíře vypadal až moc dobře. Naštětstí jsem od záměru upustili. Byly to samé lži a výmysly, návratnost podnikání, příjmy, zisky v realitě zlomek toho, co slibovali.
Jednou mi Timeline na Instagramu nadhodila příspěvek p. Kleina, jaká mají čísla na provozovně na Budějovické. Bohužel z absolutních údajů printscreenu obrazovky, kterou sdílel, nebylo zřejmé, o kolik jsou údaje lepší než plán, loňský rok, jak si provozovna stojí oproti jiným atd. Zkrátka čísla o ničem. Tohle může zveřejnit jen hlupák, pokud to dá do kontextu s úspěšným podnikáním.
Naposledy se vrátím na den D – vylodění na Palmovce v rámci záměru obsadit volnou seniorní finanční pozici. Rádoby suverénní slovensky mluvicí slečna z HR měla asi sama hodně stažený zádek. Bylo to křečovité a její představení o suverénní manažerce, který to má pod kontrolou a vedení jsou její kámoši, se nevyvedlo. A ještě ten můj pohled z okénka „zasedačky“ (mini prostoru pro dva) přes úzkou chodbičku do protějších dvou, tří kanceláří. Tam sedí jeden úředník vedle druhého, jako sardinky v malých kukaních a všichni zírají do obrazovek. Já tam byl v 8 hod a bylo plno – zajímavé na moderní skupinu, která asi preferovala blázny do 30 let, ti tam dřepěli tak už asi od 7 hod a asi jeli denně minimálně 12 hod směny, dynamický kolektiv a „práce je opravdu hodně“ (opakovaně zdůrazňováno). Snad plno z nich brzy pochopilo pravdu a včas zmizeli. A snad ještě dostávali pravidelně výplatu. Celou, ve výplatní termín, bez pozornosti médií. O fluktuaci se mluvilo, kolem 50% , zaznělo to přímo na meetingu, a já nevím, zda se tím chlubili nebo další varovný signál, abych to raději zkrátil a na nic se už neptal…
