Elegantní art deco spojnice mezi starým a novým městem
V samém srdci Pardubic stojí jedna z nejpozoruhodnějších staveb meziválečné architektury – Machoňova pasáž, výjimečný městský dům s obchodní pasáží na adrese třída Míru 60. Na první pohled může působit jako elegantní průchod mezi ulicemi, ve skutečnosti je však mnohem víc: jde o kulturní památku, významné dílo architekta Ladislava Machoně a jednu z architektonických ikon moderních Pardubic. Stavba vznikla v letech 1923–1925 (některé turistické zdroje uvádějí realizaci 1924–1925) a dodnes patří k nejcennějším ukázkám art deca / dekorativismu první republiky ve městě.
Kde ji najdete a proč je důležitá
Machoňova pasáž se nachází přímo na třídě Míru, v těsném sousedství historického centra. Její hlavní význam spočívá i v urbanistické funkci: propojuje třídu Míru s Karlovinou a navazuje na důležitý pohyb mezi historickým jádrem a novější částí města. Právě tato „průchozí“ logika dělá z pasáže nejen architektonický objekt, ale i součást městského organismu. Turistické materiály města i portál Kudy z nudy ji uvádějí jako jednu z klíčových zastávek při objevování moderních Pardubic.
Jak vznikla: od obyčejného domu k „paláci průchodnímu“
Podle tradované verze neměla pasáž původně vůbec vzniknout – záměrem měl být standardní městský dům orientovaný do hlavní ulice. Investoři ale údajně usoudili, že samotné obchody do ulice by ekonomicky nestačily, a rozhodli se pro ambicióznější koncept „velkolepého paláce průchodního“. Zakázku získal Ladislav Machoň, architekt spojený s Pardubicemi a jeden z výrazných představitelů české meziválečné architektury. Výsledkem byla stavba, která kombinovala reprezentativní městský dům, obchodní pasáž, bydlení i společenské zázemí.
Architektura: art deco v pardubickém podání
Machoňova pasáž je často označována jako jedna z nejčistších ukázek pardubického art deca. Odborné zdroje ji popisují jako stavbu vzniklou ve stylu art deco / doznívajícího dekorativismu, přičemž její elegance je jemnější a subtilnější než u některých soudobých rondokubistických realizací. Archiweb cituje historika architektury Zdeňka Lukeše, podle něhož jde o krásný příklad art deca „v jemnějším a elegantnějším duchu“.
Podle Památkového katalogu vznikla budova v letech 1923–1925, autorem je Ladislav Machoň, na výzdobě se podíleli i další významní umělci:
- civilistní sochy vytvořil Karel Dvořák,
- dekorativní vlysy navrhl K. Pokorný,
- realizaci provedli stavitelé Kratochvíl a Veselý.
To je pro průvodce důležitý moment: Machoňova pasáž není „jen dům“, ale komplexní umělecké dílo, na němž se podílelo více tvůrců.
Co v ní bylo po dokončení
Po dokončení ve 20. letech šlo o velmi moderní městský projekt. Oficiální turistický průvodce města Pardubice uvádí, že pasáž s bytovými jednotkami měla po otevření:
- 28 obchodů,
- a dokonce podzemní restauraci.
To dobře ilustruje, jak progresivní tento dům byl. Ve své době nešlo jen o architektonický experiment, ale o promyšlený městský komerčně-společenský organismus, který odpovídal duchu první republiky – spojení obchodu, městského života, reprezentace a moderního bydlení.
Kulturní památka a výjimečnost v kontextu Pardubic
Budova je zapsaná jako kulturní památka, což potvrzuje jak oficiální Památkový katalog, tak turistické materiály města. V rámci Pardubic má mimořádné postavení i proto, že patří do širšího souboru meziválečné moderny, která dává městu jeho specifický architektonický charakter vedle jmen jako Josef Gočár či Karel Řepa. Kudy z nudy i městské prohlídkové okruhy ji řadí mezi zásadní zastávky při poznávání moderní architektury první poloviny 20. století.
Chátrání a velká rekonstrukce
Po desetiletích provozu dům výrazně zchátral. Zásadní obrat přišel až na počátku 21. století, kdy byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Média zaznamenala, že po dlouhém období zanedbání byla pasáž po zhruba dvou letech oprav znovu slavnostně otevřena v roce 2013. Kudy z nudy výslovně uvádí, že v roce 2013 prošla zásadní rekonstrukcí.
Rekonstrukce byla vnímána jako důležitý krok pro návrat jedné z architektonických perel města do aktivního života. Po opravě se do pasáže postupně vracely obchody, kavárny a další provozy. Deník v roce 2014 psal, že objekt byl po obnově téměř celý obsazen.
Machoňova pasáž dnes
Dnes už Machoňova pasáž není jen historickou kulisou. Funguje jako živé městské místo, kde se prolíná architektura, obchod, kultura i paměť města. Sídlí zde mimo jiné Turistické informační centrum Pardubice, které má podle oficiálního webu města adresu právě v Machoňově pasáži. V posledních letech je prostor využíván také pro kulturní a společenské akce a jako sídlo či místo setkávání spojené s Institutem Paměti národa v Pardubicích. Město i kulturní portály ji zmiňují v souvislosti s komentovanými prohlídkami, Dny evropského dědictví i dalšími akcemi.
To je pro dnešního návštěvníka výhoda: nejde o „mrtvou památku“, ale o objekt, který stále funguje a žije.
